Když mluvíme o násilí, téměř vždy se nám vybaví muž, ale statistiky neúprosně říkají, že až 20 % násilných trestných činů vykonají ženy. Jejich násilí se však od mužského výrazně liší. Žena se totiž k němu uchyluje, když ztrácí kontrolu, nikoliv proto, že chce kontrolu a moc získat jako je tomu u muže. Ani nechce svým násilným činem překročit hranice, ale naopak hranice a limity dát. Když je žena týrána nebo sexuálně zneužívána, vidí jako jediný možný způsob zastavení agresora jeho zabití (tedy většinou svého partnera). 

Ženské pachatelky jsou velmi kreativní a čin si vždy dobře naplánují a připraví. Často jej zinscenují jako nehodu nebo nešťastnou náhodu a silnější oběť nejprve uspí nebo omámí.
 
1. ZOUFALÁ VRAŽEDKYNĚ
Žije v komplikovaném vztahu plném lásky a nenávisti. Bývá dlouhodobě ponižovaná, cítí se bezradná a frustrovaná nezájmem ze strany partnera. Násilí bývá zoufalým pokusem o komunikaci a citový kontakt.
2. Z OBĚTI SE STÁVÁ VRAŽEDKYNĚ
Žena dlouhodobě vystavená domácímu násilí se cítí tak ohrožená, že sama zaútočí.Ponížená nevěrou, násilím a zneužíváním od svého partnera čeká jen na vhodnou chvíli.

Vzpomeňme na známý případ Loreny Bobbittové z roku 1993, která svému manželovi po jeho opětovném znásilnění uřízla penis. Mnoho žen jí tehdy fandilo a také soud uznal, že šlo o způsob určité sebeobrany psychicky zdeptané ženy. Máme tedy sklon omlouvat činy těchto žen, protože vznikly na základě násilí od jejich mužů.

 
Ženy však nejsou pouze zoufalými vražedkyněmi, ale často jsou to také:
·         NÁJEMNICE – na zabití partnera si najmou vraha
·         SÉRIOVÉ A MASOVÉ VRAŽEDKYNĚ – motivem je většinou touha po majetku nebo vraždy z čirého potěšení
·         ŽENY TYRANKY – asi 3 % žen své muže systematicky týrají a dopouštějí se tak stejně jako muži domácího násilí, vyhrožují sebevraždou či znemožněním kontaktu s dětmi